Aby bylo možné jednotně upravit výstavbu optických sítí při pokládce v menší hloubce, tj. při pokládce nad standardní hloubkou nebo nad plání, byla dne 28.07.2023 vydána norma DIN 18220 „Trenching, frézování a Metoda pluhování pro pokládku infrastruktury chrániček a optických kabelů pro telekomunikační sítě“. Dipl.-Ing. Meinolf Rameil, technický jednatel společnosti Tracto-Technik, v expertním rozhovoru s Dr.-Ing. Thorstenem Späthem, vedoucím produktového managementu egeplast, vysvětluje výhody a nevýhody nové normy.
Nová norma DIN 18220 je sice odvětvím v zásadě vítána, z některých stran je však hodnocena i kriticky. Protože i když je norma pro zahrnuté zvláštní formy otevřeného způsobu výstavby jistě smysluplná a důležitá, otázka bezvýkopových metod zůstává otevřená. Dipl.-Ing. Meinolf Rameil, technický jednatel společnosti Tracto-Technik, v rozhovoru s Dr.-Ing. Thorstenem Späthem, vedoucím produktového managementu egeplast, k tématu zaujal jasné stanovisko.

Thorsten Späth: Obecně: Jak hodnotíte DIN 18220?
Meinolf Rameil: V zásadě je správné a důležité normovat zvláštní metody otevřeného způsobu výstavby uvedené v DIN 18220. To je základní předpoklad pro to, aby se tyto alternativy ke klasickému otevřenému způsobu výstavby staly uznávaným stavem techniky. Velkým nedostatkem normy však je, že celý segment bezvýkopových metod není vůbec zohledněn. Tím se promarňuje důležitá šance, aby se tyto moderní metody, které jsou pro výstavbu optických sítí velmi vhodné, používaly častěji než dnes.

Myslíte si, že nezmínění bezvýkopových metod bude mít negativní dopad na jejich roli v rámci výstavby optických sítí?
Ano, myslím, že normu lze chápat tak, že jako alternativa k otevřenému výkopu smějí být použity pouze metody, které jsou v ní uvedeny.
Metody trenchingu nabízejí oproti tradičnímu otevřenému způsobu výstavby s použitím bagru výhody, a proto do takové normy patří. Proč ale zůstávají bezvýkopové metody neupravené? Často jsou výhodnější nejen z ekonomického, ale především i z ekologického hlediska. Norma, která tyto moderní metody opomíjí, prokazuje cíli rychlé, nákladově efektivní a především udržitelné výstavby optických sítí medvědí službu.
Jak velký odhadujete vliv nebo význam této normy v rámci tohoto komplexního tematického rámce?
Nepředpokládám, že nezahrnutí bezvýkopových metod do DIN 18220 bude mít přímý dopad na používání těchto metod. Co však považuji za zcela realistické, je určitá míra deformace trhu – samozřejmě tím nenaznačuji žádný úmysl.
Norma se však krátkodobě dostane výrazně do centra pozornosti politiky a svazů. Pro obce a telekomunikační společnosti budou – oprávněně – k dispozici školení a rozsáhlé informační možnosti. Výsledkem bude, že metody normované v DIN 18220 budou automaticky častěji vypisovány v tendrech a používány. V důsledku toho to bude pro bezvýkopové metody nevýhoda.

Z vašeho pohledu by tedy bylo žádoucí usilovat o opačný vývoj?
Bezpochyby. Bezvýkopové stavební metody, například horizontální proplachované vrtání nebo zemní raketa, by se měly při pokládce optických sítí používat mnohem častěji. V této oblasti potřebujeme řešení, u nichž je zatížení povrchu nad trasou kabelu minimální. Příroda, lidé, obytné oblasti, silniční provoz, obchody a podniky – bezvýkopové metody minimalizují omezení a znamenají krátké doby výstavby, malou potřebu prostoru a nákladově efektivní provedení.
Jak by podle vás měla norma vypadat?
Podle mého názoru je potřeba komplexní rodiny norem zřejmá. Tak by bylo možné pokrýt všechny alternativní metody pokládky – i ve standardní hloubce.
Zmiňujete standardní hloubku. Vidíte nevýhody v pokládce v menší hloubce?
Navzdory svým výhodám je i pokládka v menší hloubce masivním zásahem do dříve neporušené infrastruktury. Částečně uplyne po dokončení stavebních prací jen několik měsíců, než se negativní dopady jasně projeví. K známým problémům patří kromě škod způsobených mrazem také změny nivelety nebo posuny zeminy v tělese vozovky.
Pro položené optické kabely znamená malá hloubka uložení trvalé riziko poškození. Pozdější další stavební práce vyžadují zvýšené úsilí, v některých případech může být dokonce nutná nová pokládka. Kromě toho chybí komplexní katastr vedení pro dokumentaci přesné polohy optických vedení, což zvyšuje riziko poškození nebo výpadků sítě.
Zdroj: Udržitelnost