Pro energetickou transformaci hraje vodík důležitou roli. Je skladovatelný a lze jej přepravovat. Díky tomu lze obnovitelné energie využít pro nová pole působnosti v průmyslu a dopravním sektoru a výrazně snížit emise CO2. Je zapotřebí spolehlivá síť pro přepravu vodíku. Frank Heunemann, Torsten Lotze a Dr. Ludger Hellenthal v expertním rozhovoru egeNews ukazují příležitosti a perspektivy.
Článek nedávno vyšel v našich egeNews.
Pane Heunemanne, s projektem GET H2 Nukleus existuje konkrétní záměr vybudovat první veřejně přístupnou vodíkovou síť. Co je hnací silou provozovatele přepravní sítě, jako je Nowega, aby se tak silně angažoval?
Frank Heunemann: Vodík nabízí možnost přivést obnovitelné energie do nových oblastí použití, jako jsou například průmyslové procesy, a zde krátkodobě výrazně snížit emise CO2. Je skladovatelný a především jej lze efektivně přepravovat. Jako provozovatel přepravní sítě máme rozsáhlé zkušenosti s přepravou zemního plynu a můžeme vybudovat i vodíkovou přepravní síť. Bez spolehlivé, nediskriminačně přístupné sítě pro přepravu vodíku nemůže v Německu a Evropě vzniknout vodíkové hospodářství. Naší účastí na projektu tedy přebíráme důležitou roli při realizaci energetické transformace.
Kolik nové přepravní sítě bude podle vašeho názoru nutné vybudovat, nebo mohou němečtí provozovatelé přepravních sítí přestavět stávající plynovody?
Frank Heunemann: Právě v přepravní síti lze stávající plynovody přestavět ze zemního plynu na vodík. K tomu existuje plán provozovatelů přepravních sítí (viz grafika) na vybudování vizionářské vodíkové přepravní sítě (zelená) v Německu. Pro tuto síť o délce 5 900 km by bylo nutné nově vybudovat jen malou část potrubí. První část této sítě byla již dále konkretizována variantou zeleného plynu NEP Gas pro časový horizont do roku 2030 (modrá). Přestavba potrubí je nejen nákladově efektivnější a rychlejší než nová výstavba, ale také zvyšuje přijatelnost energetické transformace díky výraznému snížení stavebních zásahů.
Dosud jsou v popředí potřeby vodíku v rafinériích a ocelárnách. Pane Lotze, jak hodnotí situaci provozovatelé distribučních sítí v Německu? Jak a kdy se zapojí distribuční síť?
Torsten Lotze: Plynová infrastruktura distribučních sítí je z velké části vhodná pro přepravu zemního plynu s 20% vodíku, totéž platí i pro čistý vodík. Materiály potrubí používané v distribuční síti (nízkolegované oceli, PE 80 / 100, PVC) mají v zásadě odpovídající materiálovou kompatibilitu. Je nutné provést posouzení stávajících neznámých vestavěných prvků, jako jsou armatury, z hlediska materiálů / funkce pro konkrétní použití vodíku, pokud není možné analogické vyvození závěrů z již posouzených vestavěných prvků. Pravidla DVGW platná pro plynárenský průmysl se v současné době upravují s ohledem na příměs 20 objemových % vodíku a pro čistý vodík. U nových distribučních sítí se 100% vodíkem by navíc měly být použity trubky s dodatečnou permeační bariérou, aby se zabránilo nebo omezilo pronikání vodíku.
Jaké příležitosti vidíte pro nové distribuční sítě se 100% vodíkem? Určitě existuje mnoho komerčních podniků, které mají zájem používat vodík namísto zemního plynu?
Torsten Lotze: Jak a kde vzniknou čistě vodíkové sítě, závisí velmi silně na poptávce. Dnes je vodík výrazně dražší než zemní plyn, takže čistě vodíková distribuční síť závisí na odběratelích v této síti, kteří chtějí používat čistý vodík, jako jsou například vodíkové čerpací stanice nebo komerční podniky, které chtějí zcela přejít na obnovitelné zdroje a používat vodík namísto zemního plynu.
Pane Hellenthale, vy vyvíjíte takové komerční oblasti a vidíte velký potenciál pro vodík v dopravním sektoru. Jak se vodík v dopravě nejprve etabloje?
Dr. Ludger Hellenthal: Nejprve vidíme potřeby vodíkových nákladních vozidel, která potřebují vodíkovou infrastrukturu zejména v kalkulovatelné regionální logistice a na evropských přepravních trasách. Kvůli dani z CO2 a požadavkům RED II se postupně výrazně zvýší podíl vodíku na trhu a potřebná infrastruktura čerpacích stanic.
Bude se pak jednat výhradně o zelený vodík v dopravním sektoru? Tedy vodík z obnovitelných zdrojů energie?
Dr. Ludger Hellenthal: V některých průmyslových odvětvích bude poptávka pravděpodobně tak velká, že přechodně bude možné/mělo by být použito i vodík „jiných barev“. Nakonec se dostaneme k „zelenému vodíku“. V oblasti mobility by měl být přímo použit zelený vodík, aby se dosáhlo maximálního snížení CO2 a také se jezdilo s nižšími emisemi ve městech. Zde jde nakonec o přechod celého dopravního sektoru na obnovitelné energie. Vlaky již jezdí na vodík a Airbus chce také vyvíjet svá letadla směrem k vodíkovým pohonům. Zajímavý bude pak i vývoj ostatních sektorů pro průmysl, rafinérie a také perspektivně domácí využití od roku 2025/2030 a dále.
Zdroj: Udržitelnost
